Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cordillera Blanca

8. 12. 2008

Dorazili jsme do Huarazu, mensiho mestecka v horach Cordillera Blanca, pobliz narodniho parku Huascaran. V planu jsme meli hned po brzkem rannim prijezdu pokracovat do mestecka Caras, z nehoz jsme chteli vyjet k jezeru Paron a stravit tam par dnu. Bohuzel v Carasu jsme zjistili, ze v jezere Paron klesla voda natolik, ze je pro verejnost zavrene a zkouma se, proc a kam se voda ztraci. V turistickych informacich nam vsak krome teto jiz zadne jine informace ani mapy neposkytli :o) Nastesti jsme narazili na sympataka z nedaleke outdoorove cestovky, ktery umel anglicky a doporucil nam kratky trek z vesnicky Cashapampa k jezerum Ichiccocha a Jatuncocha. Koupili jsme mapy a vyrazili. Co nas zaskocilo byl zpusob dopravy. Dle info od onoho sympataka se melo jednat o kolektivo, tak jsme hledali minibus. Ale horske kolektivo spociva v obycejnem osobaku, kam se proste posklada vic lidi, nez je sedacek :o)

Hory nam nakonec tak ucarovali, ze jsme v nich pobyli 3 dni. Cesta vedla stale kolem potoka, takze jsme meli dost vody na piti, koupani i vareni. Lidi jsme moc nepotkali, jen stada krav, oslu a par psu, z nichz jsem hlavne ja mela celkem dost strach. Po navratu do Cashapampy jsme prejeli (uz normalnim) kolektivem do mestecka Monterrey, kde jsme nase tela asi 2 hodiny koupali v horkych termalnich bazenkach. Zpocatku jsme byli trochu rozpaciti, protoze hlavni termalni bazenek vypadal spis jako varici se voda s konskyma hov...., ale samotne koupani uz bylo fajn :o)) Vecer jsme povecereli jidlo zvane Pachamanca, coz byly dva druhy masa pecene v bananovnikovych listech, neco jako nase velikonocni nadivka taky pecena v ban. listech, fazolove lusky, cela varena kukurice a varene cele brambory - fakt moc dobre. Akorat Ivanek dostal brambory cervene, ktere byly desne sladke, tak mi pulku mych brambor uzral :o). Prespali jsme v super hostylku s balkonkem a vazne krasne horkou sprchou! Proste labuz!