Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cesta do Frankfurtu

15. 11. 2008

Cesta do Frankfurtu mela byt nejpohodovejsi casti cesty, protoze jsme meli zakoupene jizdenky i mistenky predem. Nejvic jsme se, kvuli mym zkusenostem se zeleznici :o), bali casti cesty z Prahy do Regensburgu, protoze byla s CD. Kupodivu jsme prijeli na spravne misto a vcas. Infarktovy stav jsme ale zazili naopak ve stanici Frankfurt am Main Hbf, jednu stanici pred letistem, protoze tam vlak DB zacal stavkovat, nejaky problem se spojenim, a nikdo nebyl s to nam rict, jak dlouho to potrva. Takze jsme nakonec prestoupili na jiny vlak, ktery se v pulce cesty taky zastavil, ale nakonec jsme dojeli se 40 min zpozdenim. Na letisti jsme vsechno stihali jen tak tak a byli jsme nakonec skoro posledni, kdo nastoupil do letadla. Bohuzel jsme si nemohli zaridit misto vedle sebe, takze jsme sedeli za sebou, protoze spolucestujici si s nama nechteli vymenit misto. No, cesta do Sao Paula byla vrazedne dlouha, 12 hodin. V Sao Paulo jsme meli asi 3 hodiny na prestup, ktere jsme skoro cele stravili cekanim ve fronte na kontrolu zavazadel (musela jsem dokonce zout boty, protoze piskaly v detektoru kovu :o)). Cesta ze Sao Paula do Limy trvala "jen" 5.30 hodin. Doprava z letiste byla zajimava - nejaci dva mladosi nam poradili spojeni, na ktere bychom fakt sami neprisli, takze nas to stalo jen 8 Solu (pro predstavu - 1 Sol = cca 6 Kc). Ubytko jsme nasli celkem v pohode v centru Limy za 60 Solu pro oba. Dokonce tekla i tepla voda. Vecer jsme jeste stihli zjistit, jak se dostat do Guayaqilu v Ekvadoru, naveceret se (fakt obrovsky dobry jidlo za 24 Solu i s mistni Inca Colou), zavolat domu a navstivit mistni supermarket Metro. No a v 9 hodin mistniho casu jsme byli v posteli, protoze jsme byli uplne hotovy.